Bohuslav Růžička

Bohuslav Růžička (nar. 1. 4. 1910 v Chrudimi) působil jako technický úředník a vedoucí oddělení v národním podniku Synthesia-Semtín. Od března 1946 do února 1948 byl členem Československé strany národně socialistické. Po komunistickému puči se rozhodl proti nastupující totalitě vymezit tím, že poskytl řadu poznatků ze zaměstnání svému známému Karlu Vlasákovi, který přislíbil, že zajistí jejich předání do americké okupační zóny v Německu. V červnu 1949 sdělil Růžička Vlasákovi např. informace o denní výrobě různých kyselin v Synthesii a hovořil rovněž o chystaných zkouškách bezpečnostního protileteckého zařízení. Při jedné z dalších schůzek pak Vlasákovi nakreslil podrobný plánek strategického podniku s vyznačením skladiště střelných zbraní.

V dubnu 1950 byl Bohuslav Růžička zatčen a putoval do vazby. V rámci skupinového procesu byl odsouzen rozsudkem bývalého Státního soudu v Praze ze dne 13. 10. 1950 pro spáchání trestného činu vyzvědačství k trestu odnětí svobody na doživotí. Proti rozsudku se neodvolal. Z výkonu trestu podával opakovaně žádosti o milost, které byly zamítnuty. Z vězení byl propuštěn dne 9. 5. 1960 z důvodu prezidentské amnestie.
 
V srpnu 1968 podal Bohuslav Růžička podnět na revizi svého procesu, v němž označil rozsudek z roku 1950 za neoprávněný, zároveň však připustil, že tehdejší protokol o hlavním líčení u soudu správný byl a odpovídá jeho výpovědi z administrativního řízení. V roce 1972 vzal svůj návrh zpět. Pádu komunismu se nedožil, zemřel dne 24. 2. 1983 v Chrudimi. Soudní rehabilitace mu byla in memoriam přiznána až po změně politických poměrů, a to usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 1990.