Georg Kebrle
Georg Kebrle (nar. 19. 11. 1938 v Plzni) pochází z rodiny sociálně demokratického funkcionáře Františka Kebrleho, který byl za činnost v protikomunistickém odboji odsouzen v červnu 1949 Státním soudem v Praze k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti let. Vyučil se elektro zámečníkem a po návratu z povinné vojenské služby nastoupil v říjnu 1960 do plzeňské Škodovky (ta byla v letech 1951–1965 přejmenována na Závody Vladimíra Iljiče Lenina). Svůj jednoznačný názor na komunistickou totalitu v zaměstnání neskrýval. Roku 1963 bylo proto proti němu vedeno vyšetřování pro podezření ze spáchání trestného činu pobuřování, které naštěstí skončilo pouze jeho vynuceným odchodem na jinou pracovní pozici.
Dne 26. 8. 1968 emigroval do Spolkové republiky Německo. V listopadu 1973 využil amnestie prezidenta republiky a vrátil se k manželce a synovi do Československa. Jeho pokračující protirežimní výroky dokládají dokumenty Státní bezpečnosti, která na něj v říjnu 1974 založila spis v kategorii „prověřovaná osoba“ s krycím jménem „Cesťák“.
V září 1980 bylo rodině Kebrlových umožněno vystěhování do Rakouska. V září 1981 vstoupil Georg Kebrle do exilové Československé sociální demokracie, o dva roky později byl zvolen do jejího Ústředního výkonného výboru. Publikoval mimo jiné v Právu lidu, časopisu Dialogy, který ve Francii vydával Jan Tesař, i mnichovském měsíčníku Národní politika. Jeho „Svědectví navrátilce“, shrnující osobní zkušenost s poměry tzv. normalizace, odvysílalo také Rádio Svobodná Evropa. Zároveň Georg Kebrle opakovaně upozorňoval na osudy politických vězňů. V listopadu 1985 byl doručen Právnímu výboru Federálního shromáždění ČSSR jeho protestní dopis proti soustavnému porušování lidských práv.
K narozeninám přejeme hodně zdraví a štěstí do dalších let.