Vlastimil Mencl
Vlastimil Mencl (nar. 21. 8. 1922 ve Mšeně) vystudoval v letech 1945–1948 školu důstojníků v záloze v Karlových Varech. Poté pokračoval na Vojenské akademii v Hranicích. V roce 1949 absolvoval velitelský kurz v Litoměřicích. Jako voják z povolání začínal u útvaru v Plané u Mariánských Lázní. V roce 1951 byl převelen do Jihlavy.
Menclův nadřízený důstojník npor. Lubomír Dvořák na jaře 1953 založil na Jihlavsku vojenskou protikomunistickou skupinu. Vlastimil Mencl byl sice ke dni 10. 6. 1953 z armády propuštěn, kontakty s Dvořákem ale nepřerušil. Přešel do jihlavského podniku Motorpal, kde se jako poručík v záloze stal kontrolorem ve zkušebně trysek. O výrobě shromažďoval informace zpravodajské povahy. Zároveň byl pověřen úkolem, aby na pracovišti vytipoval spolehlivé osoby, které by byly ochotny se zapojit do státního převratu proti komunistické totalitě.
Dne 22. 5. 1954 byl Vlastimil Mencl zatčen a dne 23. 12. 1954 odsouzen Vojenským kolegiem Nejvyššího soudu v Praze pro trestný čin velezrady k trestu odnětí svobody v délce čtrnácti let. Z vězení byl propuštěn v květnu 1960 na základě prezidentské amnestie.
Na konci sedmdesátých let 20. století byl Vlastimil Mencl sledován Státní bezpečností, která k němu založila spis v kategorii „prověřovaná osoba“ s krycím jménem „Sládek“. Důvodem byla návštěva Američana Edwarda Hayese u rodiny Menclových v červnu 1978. Prověřování tehdy nevedlo ke zjištění žádných „závadných“ skutečností.
Vlastimil Mencl se dočkal návratu svobodných poměrů, zemřel dne 1. 12. 1995 v Mělníku.
