Vojtěch Sasín

„Pétépák“ Vojtěch Sasín (*24. 11. 1929 - †4. 2. 2021)
 
Připomínáme si životní osudy úředníka Vojtěcha Sasína, který byl v 50. letech 20. století nucen sloužit v pomocných technických praporech (PTP)⚒

Narodil se v Josefově na Hodonínsku do zemědělské rodiny, která obhospodařovala deset hektarů půdy. Vystudoval hodonínskou obchodní akademii, kde v roce 1949 maturoval. Následně nastoupil jako úředník a účetní u státních lesů. V rámci odvodního řízení byl příslušnou komisí okresního vojenského velitelství označen jako osoba „politicky nespolehlivá“ s určením pro službu ve vojenských pracovních jednotkách. Přestože osobní materiály Sasína bližší podrobnosti pro toto rozhodnutí neuvádí, lze předpokládat, že jeho zařazení do PTP bylo zapříčiněno nesouhlasem jeho rodičů se socializací vesnice a vstupem do jednotného zemědělského družstva. Při volbách do Národního shromáždění v květnu 1948 navíc vhodili do volební urny bílé lístky na znamení nesouhlasu s jednotnou kandidátkou. 

Dne 1. 10. 1950 Sasín nastoupil vojenskou základní službu u 55. PTP Ostrava – Radvanice. Po vykonání základního výcviku jednotlivce beze zbraně byl zařazen jako horník na dole Pokrok v Petřvaldě. Pracoval ve složitých podmínkách. V nízkých slojích vysokých jen 120 až 150 cm se podílel na těžbě černého uhlí. Jeho úkolem bylo nakládat ručně vyrubané uhlí na důlní vozíky. Po ukončení vysilující směny se mu často nedostávalo prostoru pro žádoucí odpočinek a musel absolvovat ubíjející politické školení prosycené komunistickou ideologií. Jen víra a pospolitost ostatních „pétápáků“ mu dodávaly sílu k překonání nelehkého životního období. Uplynutí povinné dvouleté vojenské služby neznamenalo pro Sasína odchod do civilu. Jelikož byl záhy přidržen k vykonání výjimečného vojenského cvičení, musel i nadále fárat a do zálohy byl propuštěn až dne 18. 9. 1953. Ve vojenských táborech nucených prací strávil dlouhých 36 měsíců. 

V civilu se vrátil ke své profesi úředníka státních lesů, později nastoupil do státní banky v Břeclavi. Po sňatku se odstěhoval do Prušánek, kde strávil i svůj podzim života. Ve svobodných časech působil jako předseda okresní organizace Svazu PTP-VTNP v Hodoníně.