Ivan Chvatík
Ing. Ivan Chvatík (nar. 15. 9. 1941 v Olomouci) absolvoval v letech 1958–1964 Fakultu jaderné a technické fyziky ČVUT v Praze. Následně pracoval jako vedoucí technického oddělení výpočetního střediska Továren strojírenské techniky v Praze. Pro životní dráhu Ivana Chvatíka však mělo zásadní význam setkání s nejvýznamnějším českým filozofem 20. století profesorem Janem Patočkou. Od roku 1968 navštěvoval Patočkovy přednášky na FF UK v Praze, později se stal jeho doktorandem. V březnu 1977, po Patočkově smrti, začal systematicky spravovat jeho pozůstalost, kterou se mu s přáteli podařilo ukrýt, takže nepadla do rukou komunistických bezpečnostních složek. Do roku 1989 z ní samizdatově vydal 27 svazků „Archivního souboru prací Jana Patočky“.
Během osmdesátých let vedl Ivan Chvatík filozofické semináře v rámci tzv. podzemní univerzity. Jednalo se např. o přednášku na téma Temné místo u Jana Patočky, která se konala v bytě Ivana Havla. Současně se podílel na rozmnožování samizdatových časopisů, jako byly Paralelní Akta Filozofie, či písemností vydávaných v rámci nakladatelství Edice Expedice. S týmem oponentů také postupně překládal a neoficiálně publikoval dílo německého filozofa Martina Heideggera „Bytí a čas“.
Ke všem těmto aktivitám využíval xerox tehdejšího ministerstva financí, a to díky spolupráci s Jiřím Vrtiškou, který byl zaměstnancem rozmnožovny v této instituci. Texty dokázal realizovat v nákladech několika set kusů, což byl před rokem 1989 mimořádný počin. Státní bezpečnost tuto činnost neodhalila, přestože lze archivními dokumenty doložit, že o zapojení Ivana Chvatíka do zajištění výroby samizdatové produkce měla určité povědomí. Přestože se Ivan Chvatík nestal signatářem Prohlášení Charty 77, byl považován za jednoho z aktivních členů této občanské inciativy. V tomto směru pokračoval v protirežimním angažmá až do 17. listopadu 1989.
K narozeninám přejeme hodně zdraví, štěstí a tvůrčích sil.
