Milan Prokeš

„Pétépák“ Milan Prokeš (*11. 5. 1931 - †2025)

Přibližujeme životní příběh zubního lékaře Milana Prokeše, který byl v 50. letech 20. století nuceně zařazen do pomocných technických praporů (PTP)⚒

Narodil se v Zábřehu na Šumpersku do rodiny lékaře a ženy v domácnosti. Po okupaci pohraničí nacistickým Německem v roce 1938 rodina uprchla do vnitrozemí a odstěhovala se do Brodku u Přerova, kde Prokeš vychodil obecnou školu, aby následně pokračoval ve studiu na gymnáziu v Přerově. Přestože toužil studovat medicínu, jeho společenský původ se po komunistickém převratu v roce 1948 stal překážkou. Na lékařskou fakultu nebyl z politických důvodů přijat, a proto nastoupil jako pomocný pracovník do nemocniční lékárny. Svého cíle se však nevzdal a po čase byl ke studiu vytouženého oboru přece jen přijat.

Rodinnou situaci tehdy navíc tragicky poznamenaly politické represe komunistického režimu. Jeho strýc se zapojil do protikomunistického odboje, avšak naneštěstí byl zatčen a odsouzen k trestu smrti. Perzekuční zásah tehdejší moci dopadl i na Prokešova otce, který s odbojovou činností svého bratra neměl nic společného. Přesto jej tehdejší justice odsoudila na deset let vězení.

V této těžké situaci ani vynikající studijní prospěch Prokešovi nepomohl a komunisté jej z politických důvodů vyloučili ze všech vysokých škol v Československu. Po provedeném odvodu konaném u příslušné okresní vojenské správy byl shledán způsobilým k vykonání vojenské základní služby, kterou nastoupil jako „politicky nespolehlivý“ dne 1. 11. 1952 u 60. PTP Děčín, kde vykonal základní výcvik jednotlivce beze zbraně. Následně byl přemístěn k 52. PTP Svatá Dobrotivá a zařazen na pracoviště podniku Armastav v Plzni-Českém údolí. Dne 16. 2. 1953 byl odeslán na staveniště kasáren ve Stříbře ve funkci pomocného dělníka. Dne 19. 11. 1953 mu byla zrušena klasifikace „E“. Jelikož byl přidržen k vykonání výjimečného vojenského cvičení, do civilu byl propuštěn až dne 29. 11. 1954.

Po návratu do občanského života se mu podařilo vystudovat Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Stal se zubním lékařem, který celou svou kariéru strávil ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Ve svobodných časech po roce 1989 se angažoval ve Svazu PTP-VTNP a působil jako člen jeho ústřední rady. Za svou občanskou aktivitu a péči o udržení demokratických hodnost obdržel Záslužný kříž ministra obrany České republiky III. stupně.

Životní osud Milana Prokeše je příkladem vytrvalosti člověka, který navzdory politické perzekuci a nucené službě u PTP dokázal dosáhnout svého profesního cíle a po celý život sloužit druhým.