Jiří Bednář
Jiří Bednář (nar. 3. 7. 1948 v Praze) podepsal v prosinci roku 1976 Prohlášení Charty 77 a zapojil se do dalších protirežimních aktivit spojených s touto občanskou iniciativou. Podílel se na výrobě a distribuci samizdatového časopisu Informace o Chartě 77. Spolupracoval na zprávě o procesu se členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, který proběhl roku 1979 a v němž byla odsouzena i jeho matka Otta Bednářová. Dění v disentu dokumentoval jako fotograf. Jeho snímky byly publikovány také v neoficiálním Slovníku českých spisovatelů.
Po soustavné šikaně ze strany Státní bezpečnosti spočívající v opakovaném krátkodobém zadržování, sledování, domovních prohlídkách i perzekuci v pracovní oblasti a poté, co jeho družka Zina Freundová byla doma v noci napadena příslušníky StB, požádali oba o vystěhování do Británie. To jim bylo v rámci tzv. akce Asanace umožněno dne 14. 6. 1982.
V zahraničí patřil Jiří Bednář k zakladatelům Klubu Charty 77. Podporoval nezávislou tiskovou agenturu Palach Press. Už ve druhé polovině roku 1982 intervenoval u britské Amnesty International ve prospěch osob, které byly trestně stíhány pro vydávání a šíření undergroundového časopisu Vokno. Roku 1988 byl jedním z autorů exilové petice za propuštění Ivana Martina Jirouse a dalších politických vězňů.
Po roce 1992 se Jiří Bednář vrátil do vlasti. Pomáhal s restitucí a znovu zprovozněním bývalého hospodářství Dianě Sternbergové, a to až do její smrti v červenci 2024. Společně také obnovili půvab zámku a parku v Častolovicích na Královéhradecku. Svůj fotoarchiv Jiří Bednář věnoval knihovně Libri prohibiti.
Přejeme vše nejlepší k narozeninám i do dalších let!
