Ladislav Lakomý

„Pétépák“ Ladislav Lakomý (*11. 9. 1929 - †2021)
 
Přibližujeme životní příběh traktoristy a skladníka Ladislava Lakomého, který byl v 50. letech 20. století nuceně zařazen do pomocných technických praporů (PTP)⚒

Narodil se v Břuchotíně na Hané do zemědělské rodiny, která obhospodařovala 18 hektarů půdy. Prosperující statek rodina vlastnila od roku 1678. O jejím postavení v obci svědčilo také to, že několik jejích příslušníků vykonávalo funkci místního starosty. Lakomý vychodil obecnou školu a následně absolvoval čtyři třídy Vyšší hospodářské školy v Olomouci, které ukončil v roce 1949 maturitou. Poté pracoval na rodinném hospodářství, které se v poúnorových časech bránilo nastupující kolektivizaci zemědělství. Rodina se dlouhodobě potýkala s nereálně vysokými povinnými dodávkami zemědělských komodit, jež nebylo možné při daných podmínkách plnit, a zároveň byla nucena propustit najaté pracovní síly. Tyto systematické hospodářské a administrativní zásahy postupně paralyzovaly chod statku, až rodinu nakonec přiměly k nucenému vstupu do jednotného zemědělského družstva (JZD).

Ve stejné době se o Lakomého začala zajímat armáda. Odvodní komise okresního vojenského velitelství v Olomouci jej označila za osobu „politicky nespolehlivou“ s určením pro zařazení ve vojenských pracovních jednotkách. Dne 1. 10. 1950 nastoupil vojenskou základní službu u 52. PTP Svatá Dobrotivá. Po vykonání základního výcviku jednotlivce beze zbraně byl umístěn jako manuální pracovník na pracovištích Jince a Dobříš, kde mu byly přidělovány stavební a zemní práce. Ve zdejších lesích bez jakékoliv mechanizace s ostatními „pétépáky“ káceli stromy a vytrhávali pařezy. Na vyčištěném prostotu pak stavěli cesty do budoucího skladu ženijní munice. Dnem 15. 4. 1953 byl přemístěn k 66. PTP Bílina a zařazen jako pracovník ve stavebnictví.  Jelikož byl přidržen k vykonání výjimečného vojenského cvičení, do civilu byl propuštěn až dne 25. 11. 1953. V té době mu již byla zrušena klasifikace „E“. Ve vojenských táborech nucených prací strávil dlouhých 26 měsíců. 

Po návratu do civilního života začal pracovat jako traktorista v JZD Unčovice. Později se stal skladníkem zemědělského materiálu ve stejném podniku. Pád komunismu v Československu umožnil, aby byly rodině v restituci vydány jejich polnosti, ale po dlouhých letech již nebyl nikdo schopen navázat na rodinnou tradici a soukromě hospodařit.