Milan Gabčan
Rodina Milana Gabčana (nar. 5. 8. 1932 v obci Vydrná) se po druhé světové válce přestěhovala ze Slovenska do vesnice Litrbachy u Litomyšle. Otec byl živnostníkem a majitelem hospodářství. Po absolvování měšťanské školy vypomáhal Milan Gabčan na rodinné usedlosti do té doby, než byla po komunistickém puči zestátněna a Gabčanovi z ní byli vyhnáni. Milan Gabčan začal pracovat nejprve jako traktorista, později se uplatnil jako elektrikář. Ve volných chvílích poslouchal společně se svým bratrem Stanislavem a dalším kamarádem Zdeňkem Hliněným vysílání stanice Svobodná Evropa. Inspirováni rozhlasovými relacemi se mladíci rozhodli proti režimu aktivně vymezit, a to formou rozšiřování protikomunistických letáků.
Zdeněk Hliněný sestavil text, jenž útočil na vedoucí úlohu KSČ, a vyzýval občany k sabotážím. Milan Gabčan, který byl zaměstnán v národním podniku Vigona ve Svitavách, úmyslně v práci poškodil cyklostyl, který si vzal na opravu domů. Zajistil rovněž blány a papír. Rozmnožil cca 300 až 500 kusů letáků, které následně se svými kamarády roznesl 6. 2. 1953 po Svitavách.
Státní bezpečnost událost zaznamenala a začala dělat namátkové kontroly. Milan Gabčan z obav před zatčením uprchl na Slovensko, kde se ukryl u svých příbuzných. Zadržen byl dne 3. 4. 1953. Dne 10. 9. 1953 byl uznán Krajským soudem v Brně vinným z trestného činu sdružování proti republice, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu 3 let. Na svobodu se dostal v dubnu 1955 na základě prezidentské amnestie. V roce 1968 se stal členem Klubu 231.
Po pádu režimu byl Milan Gabčan rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 1990 plně rehabilitován. V roce 2014 převzal za své protirežimní aktivity od ministerstva obrany ocenění účastníka odboje a odporu proti komunismu dle zákona č. 262/2011 Sb. Dne 26. 9. 2021 zemřel v Chocni.
