Oldřich Novák
Oldřich Novák (nar. 20. 4. 1911 v obci Hořátev) patřil od počátku roku 1949 jako vrchní strážmistr ke skupině odbojářů, již v řadách Sboru národní bezpečnosti na Klatovsku vybudoval oblastní velitel SNB v Klatovech pplk. František Havlíček, který zřejmě již před únorem 1948 navázal kontakty s americkou zpravodajskou službou.
Díky svému služebnímu zařazení na telefonní ústředně Oblastního velitelství Národní bezpečnosti Klatovy měl Oldřich Novák přístup k dálnopisu, zároveň měl možnost odposlouchávat telefonní hovory příslušníků Státní bezpečnosti. Takto získané informace předával Havlíčkovi a dalším členům jeho sítě. Stejným způsobem dle dokumentů zprostředkoval také informace o dislokaci StB v Klatovech (k níž byl sám přechodně zařazen od června 1946 do března 1949), včetně jmen a dalších osobních údajů jejích příslušníků.
Oldřich Novák byl dne 1. 11. 1951 zatčen a následně odsouzen v procesu „František Havlíček a spol.“ rozsudkem Státního soudu v Praze ze dne 29. 5. 1952 pro trestné činy vyzvědačství a sabotáže k doživotnímu trestu odnětí svobody. Amnestií prezidenta republiky ze dne 9. 5. 1955 mu byl snížen trest doživotního vězení na 25 let odnětí svobody. Na základě další amnestie ze dne 9. 5. 1960 došlo k prominutí zbytku trestu pod podmínkou na 10 let. Vězeňské brány opustil dne 10. 5. 1960. V srpnu 1968 podal Oldřich Novák návrh na přezkumné řízení dle zákona o soudní rehabilitaci č. 82/1968 Sb., který v době tzv. normalizace vzal svým přípisem ze dne 10. 7. 1972 zpět. Zemřel dne 10. 5. 1982 v Klatovech.
Po změně politických poměrů byl Oldřich Novák plně rehabilitován, což se stalo na základě usnesení Vyššího vojenského soudu v Příbrami ze dne 20. 3. 1991. Na žádost vdovy Marie Novákové byl Rehabilitační komisí ministra vnitra ČSFR dne 11. 5. 1992 navržen na jmenování do hodnosti majora in memoriam.
