Radomír Klein Jánský
Radomír Klein Jánský (nar. 11. 6. 1928 v Plzni) prvně vyjádřil svůj odpor vůči komunismu tím, že se jako posluchač právnické fakulty ve večerních hodinách dne 25. 2. 1948 zúčastnil studentského pochodu na Pražský hrad, který byl bezpečnostními složkami brutálně rozehnán. Radomíra Kleina Jánského však tato událost neodradila. Začal hledat možnosti, jak proti nastupující totalitní moci bojovat. Obrátil se na svého známého studenta elektrotechniky Lumíra Pánka. Dohodli se na založení ilegální skupiny, kterou pojmenovali „Erkvije“, a začali oslovovat vhodné osoby ke spolupráci. Většinou se jednalo o jejich spolužáky. S ohledem na skutečnost, že nikdo z nich neměl zkušenost s odbojovými aktivitami, rozhodl se Radomír Klein Jánský odejít do ciziny, kde by získal patřičné znalosti. Na začátku května roku 1948 přešel česko-německou hranici se záměrem kontaktovat generála Prchalu. To se mu nepodařilo. Místo toho byl nasměrován k operativci CIA plk. Charlesi Katekovi, který organizoval československý protikomunistický odboj v zahraničí. Klein Jánský souhlasil se spoluprací a prodělal zpravodajský výcvik u tzv. Turnerovy skupiny, kterou zaštiťovala Gehlenova organizace. Během školení se seznámil s jistým Janem Schneidrem a domluvil se s ním na spolupráci poté, co se oba vrátí do Československa, k čemuž došlo na začátku července roku 1948.
Po návratu do vlasti svolal Radomír Klein Jánský schůzku do Plzně, na níž ostatní členy „Erkvije“ seznámil s úkoly spočívajícími ve sběru informací z prostředí ozbrojených složek a průmyslu, dále měli sbírat informace o těžbě uranu, náladách obyvatelstva a personálních poměrech na ministerstvu vnitra. Tohoto setkání se účastnil i Jan Schneider. Ten bezprostředně poté odjel do Ostravy, kde se přihlásil na místní stanici StB. Motivem jeho jednání byla snaha vyhnout se trestu na základě údajné amnestie prezidenta republiky. Schneider vypovídal o svém útěku, prodělaném výcviku a jistém „Kalinovi“, ve skutečnosti Kleinovi Jánskému, a skupině, jíž označoval jako „Erquie“. Státobezpečnostní orgány tak získaly základní poznatky o Kleinovi Jánském a jeho společnících. StB se šetřením podařilo odbojáře identifikovat a na konci července většinu z nich zajistit. Radomíru Klein Jánskému se podařilo uniknout, neboť po plzeňském setkání se zdržoval u své tety a ještě před samotným zatýkáním odešel do americké okupační zóny Německa.
Na Západě Radomír Klein Jánský pracoval pro americkou zpravodajskou službu, kdy mezi československými uprchlíky vyhledával osoby vhodné ke spolupráci. Československá justice však na něj nezapomněla. Dne 12. 2. 1949 byl Radomír Klein Jánský uznán vinným z příprav úkladů o republiku a vojenské zrady, za což byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.
V roce 1950 odcestoval Radomír Klein Jánský do USA. Po vystudování jazykovědy a politických věd působil jako vedoucí katedry mezinárodních vztahů na Maryville College v Saint Luis. Kromě své pedagogické profese přispíval do exilových periodik Zpravodaj, Bohemia, Zpravodaj Naardenského výboru či Edice Satiry. Ve svobodných poměrech se vrátil zpět do České republiky. Zemřel dne 8. 10. 2008.
