Bohdan Pivoňka
Dne 2. 7. 1940 v Novém Městě na Moravě přišel na svět Bohdan Pivoňka, který se narodil do křesťanského prostředí. Jeho otec byl vysoce postaveným představitelem Armády spásy, matka pocházela z tradiční evangelické rodiny. Nebylo překvapením, že se Bohdan Pivoňka rozhodl pro studium na Komenského bohoslovecké evangelické fakultě v Praze. Po jejím absolvování působil jako českobratrský farář v obci Kšely u Českého Brodu, později se se svou manželkou přesunul na Vysočinu do obce Svratouch.
V únoru 1977 Bohdan Pivoňka zřetelně projevil svůj protitotalitní postoj podpisem Prohlášení Charty 77 a svými následnými aktivitami. V prosinci 1979 signoval petici za propuštění stíhaných členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a signatářů Charty 77. Připojil se rovněž k otevřeném dopisu adresovanému Federálnímu shromáždění ČSSR, kde někteří evangeličtí faráři i laici kritizovali represivní vztah státu k církvi.
Od roku 1981 do roku 1985 na své faře organizoval v tříměsíčních intervalech v pátek setkávání převážně mladých lidí v počtu 20 až 30 osob s různými spisovateli, duchovními, ale také disidenty, jako byl Ivan Klíma, Václav Malý, Jan Šimsa a mnozí další. Přednášky byly otevřené všem a vytvářely svobodný prostor pro diskuzi na nejrůznější společenská a politická témata. Bohdan Pivoňka byl v této souvislosti předvoláván k výslechům na StB s výzvou, aby bytových seminářů zanechal. Nejenže odmítl, ale svou kritiku režimu koncem osmdesátých let ještě zintenzivnil. Například v dubnu 1989 vystoupil na konferenci duchovních s příspěvkem, v němž navrhl změny ústavy, trestního zákona a vytvoření nezávislé evangelické organizace. Požadoval svobodu slova, právo na shromažďování a zastával se perzekuovaných církevních osob. V té době pravděpodobně netušil, že konec nenáviděného režimu nastane za několik měsíců.
K významnému životnímu jubileu 85 let přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti!
