Bohumil Řehák

Připomínáme si životní osudy zemědělce Bohumila Řeháka, který byl v 50. letech 20. století nucen sloužit jako „politicky nespolehlivý“ v pomocných technických praporech (PTP)⚒

Narodil se v Lipanech u Říčan do zemědělské rodiny, jejíž kořeny sahaly až do 17. století. Jelikož jeho otec obhospodařoval 26 hektarů půdy, musel i Řehák na rodinném majetku pomáhat už od dětství. S ohledem na rodinou tradici pak vystudoval Zemskou rolnickou školu v Liblicích u Českého Brodu. Dosavadní běh událostí ale násilně přervala doba komunistické totality. V rámci odvodního řízení byl příslušnou komisí okresního vojenského velitelství označen jako osoba „politicky nespolehlivá“ s určením pro službu ve vojenských pracovních jednotkách. 

Dne 1. 10. 1951 tak Řehák nastoupil vojenskou základní službu u II. PTP Karviná. Po ukončení základního výcviku jednotlivce byl zařazen jako horník na dole Hlubina. Během služby trpěl několikaměsíčním zánětem čočky u obou očí. Původ choroby byl revmatický v důsledku pracovní činnosti v nevhodném prostředí. V důsledku poškození zdraví byl dne 2. 3. 1953 propuštěn ze služby na trvalou dovolenou. Jeho další pracovní schopnost k výkonu občanského povolání byla snížena o 50 %.  

V mezidobí jeho vojenské služby se naplno rozeběhla kolektivizace, která zasáhla rodinný majetek. V příčinné souvislosti s jejím násilným průběhem byl Řehákův otec uvězněn a rodina násilně vystěhována na Českolipsko. Řehák nakonec získal práci pomocného dělníka v pražské Mototechně, což mu umožnilo zůstat alespoň v Praze. Na svém pracovišti postupně plnil odpovědnější úkoly, což mu umožnilo kariérní růst až na pozici vedoucího skupiny. Jeho rodina byla nadále perzekvována. Se zadostiučiněním pak uvítal návrat demokratických poměrů po roce 1989, kdy se dočkal oprávněné rehabilitace.