Jiří Fiedor
Jiří Fiedor (nar. 25. 9. 1965 ve Frýdku-Místku) se podílel na organizaci undergroundových festivalů v Třanovicích na Těšínsku, na nichž vystupovaly dnes už legendární skupiny z tohoto regionu jako Slepé střevo, Třírychlostní Pepíček, Čím hůř, tím líp a písničkáři Vláďa Ptáček či Ota Veverka. První dva ročníky proběhly v září 1982 a 1983 na zahradě domu prarodičů Radomíra Kisse. Roku 1985 následoval koncert neoficiální hudební scény v třanovickém kulturním domě. Na tuto tradici navázala roku 1986 akce v havířovské hospodě U Jelena, kde hrála také tehdy zakázaná skupina Psí vojáci.
Od roku 1988 se Jiří Fiedor pravidelně účastnil setkání v bytě manželů Šavrdových ve Výškovické ulici v Ostravě-Zábřehu, který patřil k nejvýznamnějším opozičním centrům v tehdejším Severomoravském kraji. Koncem roku 1988 podepsal Prohlášení Charty 77, jeho jméno bylo zveřejněno na seznamu nových signatářů ke dni 31. 3. 1989. Jako člen nezávislé občanské iniciativy Hnutí za občanskou svobodu, které už v tomto období vznášelo požadavky ústavních změn, byl zaregistrován ke dni 15. 7. 1989. Vstoupil rovněž do Společenství přátel USA. Byl jedním ze zakladatelů samizdatového časopisu Severomoravská pasivita a podílel se na výrobě několika jeho čísel. V září 1989 vydal více než stostránkovou SM revue. Rozšiřoval Informace o Chartě 77, Protější chodník, Vokno, exilové Svědectví a řadu dalších ilegálních tiskovin.
Počátkem roku 1989 připravil Jiří Fiedor spolu s několika dalšími disidenty petici za propuštění Václava Havla, který byl zatčen v lednu 1989 v Praze na Václavském náměstí během jedné z demonstrací tzv. Palachova týdne. Deník ostravských komunistů „Nová svoboda“ na tuto petici reagoval znevažujícím článkem „Kdo je Václav Havel“. Pamflet o „milionářském synkovi“ bez životní perspektivy byl označen pouze šifrou. Iniciátoři podpisové akce za osvobození budoucího prezidenta byli oproti tomu pod titulkem „Co jsou tohle za lidé“ uvedeni s plnými jmény i adresami jejich bydliště.
Po listopadové revoluci byl Jiří Fiedor kooptován a v prvním řádném volebním období zvolen poslancem České národní rady. Od roku 1992 pak pět let pracoval jako žurnalista v denících Prostor, Lidová demokracie a Lidové noviny. Následně točil dokumenty pro Český rozhlas a Českou televizi. Více než deset let pracoval jako kurátor výtvarného umění a uspořádal kolem šedesáti výstav. Zkraje nového tisíciletí byl několik let manažerem undergroundové skupiny DG 307. Roku 2006 založil nakladatelství Pulchra, které dodnes vede.
Přejeme vše nejlepší k šedesátinám a mnoho úspěchů v soukromém i profesním životě v dalších letech!
