Josef Peksa
Mgr. Josef Peksa (nar. 24. 8. 1924 ve Znojmě) pracoval od roku 1951 jako učitel na střední škole v Troubelicích. Počátkem července 1953 se potkal s Oldřichem Hübnerem, který se mu zmínil, že by mělo dojít k blíže neupřesněné změně politických poměrů v Československu, která povede ke svobodným volbám pod patronací OSN. Zároveň se mu svěřil, že je členem protirežimního uskupení s názvem Bílá legie 055, které bylo založeno v první polovině roku 1953. V čele stál bývalý příslušník SNB Josef Doležal a sedmičlenný vojenský štáb pro oblast severní Moravy, která byla rozdělena do pěti okrsků, vždy se samostatným velitelem. Odhadem mohlo být v celé organizaci zapojeno několik desítek osob.
Na základě Hübnerova doporučení se Doležal s Peksou setkal a vyzval jej ke vstupu do odbojové skupiny, s čímž Peksa souhlasil. V tomto směru také přijal úkol oslovit některého člena KSČ, který by v případě očekávaného zvratu informoval o státních protiopatřeních. Vyhledal svého známého úředníka ONV ve Šternberku Jana Šléšku, který součinnost přislíbil. Peksa rovněž poskytoval svůj byt ke konspirativním schůzkám a po nějakou dobu působil v rámci skupiny jako velitel okrsku.
Rozhlasový pokyn ke státnímu převratu nepřišel, StB postupně členy Bílé legie 055 zadržela, což se týkalo i Josefa Peksy, který dne 20. 7. 1954 putoval do vyšetřovací vazby. V rámci skupinového procesu byl rozsudkem Krajského soudu v Olomouci odsouzen pro spáchání trestného činu velezrady na 8 let odnětí svobody. Z vězení byl podmínečně propuštěn dne 22. 12. 1959.
Soudní rehabilitace se Josef Peksa dočkal až ve svobodných poměrech, a to usnesením Krajského soudu v Ostravě z roku 1991. Dne 31. 1. 2015 zemřel v Aši.
