Karel Floss

„Pétépák“ Karel Floss (*19. 7. 1926 - †15. 5. 2024) 

Přibližujeme životní příběh vysokoškolského pedagoga a filozofa Karla Flosse, který byl v 50. letech 20. století nuceně zařazen do pomocného technického praporu (PTP)⚒

Narodil se v Hodoníně. Dětství a dospívání prožil v Olomouci. Na přelomu let 1944 a 1945 byl v závěru druhé světové války totálně nasazen. Po osvobození odmaturoval na gymnáziu a začal studovat slovanskou a klasickou filologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Později přešel na poválečně obnovenou Univerzitu Palackého v Olomouci, kde v roce 1950 studium úspěšně dokončil. Ještě během studií vstoupil do dominikánského řádu a sžil se s jeho posláním založeném na úzkém spojení hlubokého duchovního života a intelektuálního vzdělání. Jeho řeholní život ale násilně přervala komunistická Akce K, kdy byl společně s ostatními bratry internován v broumovském klášteře. V této době se o něj začala zajímat vojenská správa s tím, že bude povolán k vojenské základní službě. 

Dne 5. 9. 1950 nastoupil vojenskou základní službu u 54. PTP Komárno. Po vykonání základního výcviku jednotlivce byl přemístěn na pracoviště výstavy vojenských objektů v Hájnikách u Zvolena. Dnem 6. 9. 1952 byl přidržen k vykonání výjimečného vojenského cvičení. Do civilního života se vrátil až dne 31. 12. 1953. Ve vojenských táborech nucených prací strávil dlouhých čtyřicet měsíců. 
Po propuštění z vojenské služby pracoval jako pomocný knihovník v institucích zemědělského výzkumu, knihovnictví a informatiky v Olomouci a Praze. Svého filozofického a teologického poslání se navzdory politickým poměrům nechtěl vzdát a mnoho let pořádal se svým bratrem v Olomouci filozofické bytové semináře, které se staly prostorem svobodné intelektuální diskuse. V této době se podílel na překladech děl J. A. Komenského, jehož akcentoval jakožto myslitele a filozofa. Odborně se zabýval především dějinami filozofie, metafyzikou, filozofií náboženství a vztahem mezi vírou a rozumem. Byl hluboce zakotven v tradici klasické evropské filozofie, kterou se snažil kriticky promýšlet v kontextu problémů moderního světa.

Po roce 1989 se mohl věnovat akademické činnosti jako odborný asistent a později docent katedry filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V pozdním věku vstoupil do politiky a stal se senátorem v obvodu Kutná Hora. Založil také nadaci, jejímž cílem bylo vychovávat vzdělané, obětavé a odvážné osobnosti potřebné pro rozvoj demokratické společnosti.