Miroslav Stejskal

„Pétépák“ Miroslav Stejskal (*5. 11. 1930 - † 27. 8. 2000) 

Připomínáme si životní osudy řidiče Miroslava Stejskala, který byl v 50. letech 20. století nucen sloužit v pomocných technických praporech (PTP)⚒

Narodil se v Crhově u Blanska do zemědělské rodiny, která spravovala 15 hektarů půdy. Jeho otec byl válečným invalidou. Po nabytí nejnutnějšího vzdělání se Stejskal věnoval péči o rozvoj rodinného statku. Záhy však komunistická moc zasáhla do osudů celé rodiny. Otec byl pro odpor proti „socializaci vesnice“ na několik měsíců uvězněn. Stejskalův bratr byl odeslán do PTP. Sám Stejskal musel nastoupit do zaměstnání do zbrojního průmyslu v Adamově. Odchod zkušeného pracovníka z hospodářství byl jedním z donucovacích prostředků totalitního režimu, jímž chtěl ochromit fungující usedlosti a dosáhnout prosazení marxistické ideje společného obhospodařování zemědělské půdy.  

Odvodní komisí okresního vojenského velitelství v Blansku byl Stejskal záhy označen jako osoba „politicky nespolehlivá“ s určením pro službu ve vojenských pracovních jednotkách. Dne 15. 4. 1951 nastoupil vojenskou základní službu u 60. PTP Děčín, kde vykonal základní výcvik jednotlivce beze zbraně. Následně byl zařazen jako pracovník na manuální práce ve stavebnictví na pracoviště v Podbořanech. Po dokončení úkolů byl odeslán na staveniště do Dobřan u Plzně a poté do Brna-Maloměřic. Poslední týdny vojenské služby působil v dělnické funkci na stavbě v Chotusicích u Čáslavi. Od reorganizovaného 60. TP odešel dne 25. 11. 1953 do civilu.   

V občanském životě se živil jako řidič. Z vojenské služby u PTP nejraději vzpomínal na ostatní kamarády, kteří mu pomáhali překonávat nelehké podmínky panující ve vojenských pracovních jednotkách. Žil v Letovicích, kde strávil i závěrečná léta svého života.