Vlastimil Šetek

Vlastimil Šetek (nar. 12. 10. 1914 v Souši u Mostu) vstoupil po skončení druhé světové války do Československé strany národně socialistické (ČSNS). Působil jako majitel sodovkárny v Pardubicích až do 1. 12. 1949, kdy se jeho provozovna stala součásti městského komunálního podniku. Odmítal poúnorové totalitní praktiky a v tomto směru finančně podpořil některé rodiny osob, které byly zatčeny za protirežimní činnost, což se týkalo např. rodiny bývalého poslance za ČSNS Josefa Kouta z Pardubic.

Svůj nesouhlas s politickými poměry vyjádřil Vlastimil Šetek rovněž tím, že se aktivně zapojil do šíření protistátního časopisu s názvem „Boj za svobodu a demokracii – psáno pod Suchým vrchem“, který opakovaně obdržel od svých známých. Pro jeho rozmnožování také zajistil cyklostylový papír. Předmětná tiskovina se v archivních spisech nedochovala, o její podobě hovořil v dobovém vyšetřovacím protokolu StB Vlastimil Šetek takto: „Tyto ilegální noviny byly ostře zaměřeny proti Sovětskému svazu a lidově demokratickému zřízení v ČSR. Dále zde byly uváděny relace ze štvavého zahraničního rozhlasu. Rovněž v jedněch novinách jsem četl několik jmen osob oddaných nynějšímu zřízení, na které bylo upozorňováno, že jsou to udavači, a jiné štvavé články. Noviny byly vždy asi o čtyřech listech a na prvé stránce byl namalován Suchý vrch s postavou muže, který znázorňoval, jak píše.“

Začátkem března 1953 byl Vlastimil Šetek zatčen. V rámci skupinového procesu byl Lidovým soudem v Pardubicích odsouzen dne 8. 8. 1953 pro trestný čin sdružování proti státu k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců a k propadnutí veškerého majetku. Po propuštění pracoval v různých dělnických profesích.

Návratu svobody a demokracie do Československa se Vlastimil Šetek nedožil, zemřel dne 29. 3. 1984 v Pardubicích.